Podzimní hnojení

PODZIMNÍ HNOJENÍ

Nejen na jaře, kdy máme radost z toho, že po zimě znovu můžeme začít pěstovat květiny a zeleninu, je třeba hnojit. I po sklizni se musíme o zahrádku a záhony starat. O zákonitostech a směrech podzimního hnojení, které musíme dodržet, abychom byli úspěšní, si dnes povíme.
Na podzim hnojíme ze dvou rozdílných důvodů: buď připravujeme rostliny k lepšímu přezimování, nebo dodáváme do půdy zásobní živiny.

 

Hnojením zásobním se rozumí hnojení hlavně prvky jako je fosfor, draslík a vápník. Tyto živiny jsou v půdě vázány a rostliny si je postupně odebírají, proto je vhodné mít v půdě tyto prvky optimálně zastoupeny. Protože v průběhu vegetace máme málo možností, jak tyto živiny rostlinám dodat, je vhodné je do půdy dostat na podzim při rytí záhonů. Fosfor můžeme aplikovat ve formě granulovaného superfosfátu, draslík například draselnou solí nebo síranem draselným. Můžeme také použít hnojivo NPK, pokud se smíříme s tím, že dusík obsažený v tomto hnojivu nám do jara v půdě nevydrží. Pokud toto přihnojení provedeme právě na podzim, v průběhu zimy hnojiva uvolní živiny a budou připraveny na jarní sezonu. Pokud toto hnojení provedeme až na jaře, dojde k uvolnění živin až v průběhu sezony a to již může být významně ovlivněn výsledek našeho snažení.

Vápník jednou za čtyři roky
Samostatnou kapitolou zásobního hnojení je dodání vápníku. Hnojení vápníkem by se mělo provádět jednou za čtyři roky, to je přesně doba, po kterou dochází k rozpadu a uvolnění vápníku z mletého dolomitického vápence. Toto hnojivo je vlastně nerost namletý na jemný prášek a vápník se z něho uvolňuje postupně po dobu čtyř let. Po celou tuto dobu vápenec ovlivňuje i kyselost půdy, a tak nemůžeme čekat po aplikaci vápence výsledky již v prvním roce. Je to dlouhodobý proces. Vápenec lze aplikovat rozhozem před rytím, nebo například plošným rozhozem na trávník, kde nám na jaře tající sníh pomůže se zapravením do hustého travního drnu. Zajímavé je také využití granulovaného dolomitické vápence. Lépe se s ním pracuje a snáze dodržíme zvolenou dávku než s klasickým jemně mletým vápencem. Důležité upozornění: nepoužívejte klasické nehašené stavební vápno! Při bouřlivé chemické reakci vyvolané stykem tohoto vápna s vodou dojde k poškození trávníku i kultur v půdě. Opravdu je třeba použít vápenec dolomitický určený pro pěstování rostlin.

Organická hnojiva z přírody
Dalším typem zásobního hnojení je hnojení organickými hnojivy. V dřívějších dobách žádná anorganická hnojiva nebyla a naši předci používali k hnojení hlavně klasický hnůj. Ten také zapravovali do země převážně na podzim, protože věděli, že v půdě přes zimu dojde k rozložení pevných částí hnoje a budou mít na jaře živiny připravené. Dnes máme hnůj k dispozici také ve formě granulí, z nichž se živiny uvolňují o něco rychleji než z klasického hnoje a podzim je to pravé období pro dodání kravského či koňského granulovaného hnoje s rohovinou do záhonů. Lze využít i granulované slepičince, které oproti ostatním i organickým hnojivům obsahují velké množství fosforu. Takže směsí například koňského hnoje s rohovinou a slepičinců dodáte záhonům skvělý organický koktejl, po kterém rostliny na jaře najdou záhony připravené a plné všech potřebných živin. Organickými hnojivy dodáváme do půdy nejen potřebné živiny, ale zvyšujeme i obsah humusu v půdě a tak i její úrodnost.

Příprava na přezimování
Na podzim nás čeká také příprava vytrvalých rostlin na zimu. Konifery, trávníky, růže a stálezelené keře potřebují v této době jinou výživu. V průběhu vegetace chceme, aby byly co možná nejzelenější, a tak je intenzivně hnojíme dusíkem. To pro tyto rostliny ale představuje na podzim velké nebezpečí. Dusík sice umožňuje rychlý nárůst zelené hmoty, ale buňky jsou křehké a měkké a v zimě by zmrzly. Proto je třeba tyto rostliny změnou hnojení připravit na zimní mrazy. S aplikací podzimních hnojiv není třeba otálet a je možné začít již v průběhu srpna tak, aby měly rostliny dostatek času se na zimu připravit.
Trávník v polovině srpna začneme intenzivně hnojit podzimním trávníkovým hnojivem, které má vyvážený poměr živin a větší obsah draslíku a tím zpevní buněčnou stěnu trav. Podzimním trávníkovým hnojivem se vyplatí hnojit trávník i v průběhu vegetace, hlavně v období extrémního sucha, protože složení živin v tomto hnojivu významně ovlivňuje i hospodaření s vodou v rostlinách. V průběhu podzimu budou stačit maximálně tři aplikace a trávník perfektně přezimuje.
Konifery ošetříme některým z podzimních hnojiv na jehličnany. Tato hnojiva pomohou k rychlejšímu vyzrávání dřeva, zpevní buňky nových přírůstků a posílí jehlice. Opět začneme s přihnojováním již koncem srpna.
Ostatní stálezelené keře a například i růže ošetříme univerzálním podzimním hnojivem.

Tempo pro kompost
Na podzim také můžeme připravit a vydezinfikovat záhony pro jarní setí a vyčistit skleník od plevelů, chorob, škůdců z letošní sezony. Stačí po zrytí aplikovat dusíkaté vápno, které výborně desinfikuje, vyčistí a připraví půdu na jarní osetí.

Zbytky po sklizni, kterých je na podzim na zahradě určitě spousta, doporučujeme kompostovat a vytvářet si tak svůj vlastní kompost, který je tím nejlepším, co můžeme svým záhonům dopřát. A protože na podzim v kompostu shromáždíme velké množství materiálu a potřebujeme nastartovat intenzivnější proces rozkladu, doporučuji použít Urychlovač kompostu – směs mikroorganismů, které rychle rozkládají dřevité stonky a urychlují zrání kompostu. Kompost tak bude pracovat výborně přes celou zimu a na jaře bude připraven k použití.